V rytmu swingu buší srdce mé...aneb první zájezd rodičů a žáku ZUŠ

15.02.2019

Zájezd ZUŠ do Národního divadla

Při ZUŠ v současné době pracují spolky, které mají za prvořadý úkol zajistit finance pro žáky ZUŠ, aby mohli reprezentovat školu. Z příspěvků se totiž platí pronájmy sálů, startovné na soutěžích, doprava na soutěže a další podobné záležitosti, které jsou kořením muzikantského života. Chodit do hudebky, cvičit stupnice a etudy nikoho příliš netěší. Právě koncerty, soutěže, vystoupení, výstavy, to je ten správný motor pro žáky i učitele.

Na podzim se v týnišťské zušce zrodil nápad uskutečnit historicky první zájezd pro žáky a rodiče. Od nápadu k uskutečnění to šlo celkem rychle. V neděli 27. 1. 2019 odjížděl zcela zaplněný autobus do Prahy. Všechny přivítal pan ředitel Pavel Plašil, předseda spolku pan Vašata a zbylý členové Výboru spolku.

Díky časové rezervě (nikdy nemůžete předvídat, co se na cestě přihodí) jsme přijeli do Prahy včas a měli jsme dostatek prostoru na svůj vlastní program. Většina lidí zvolila procházku zimní Prahou, počasí bylo příznivé, a tak k tomuto přímo vybízelo. Ulovené fotografie budou příjemnou připomínkou krásného nedělního poledne v naší Stověžaté. Někteří zašli na výstavu, zvládl se i oběd či posezení v kavárně.

Ve 13:00 h jsme měli sraz u Národního divadla, obdrželi jsme vstupenky a už se těšili na prohlídku "od sklepa až po strop". Většina z nás si tuto možnost nenechala ujít, a tak jsme hladili základní kameny, obdivovali lunety, hledali slavné osobnosti mezi bustami a především dýchali atmosféru samotného prostoru Národního divadla s Hynaisovou oponou, nápisem Národ sobě a dech beroucím lustrem.

Představení V rytmu swingu buší srdce mé na motivy života a díla Jiřího Traxlera z pera Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky si nás získalo od samého začátku. Swing Týnišťáci milují a toto představení bylo jako na míru ušité pro všechny milovníky tohoto žánru. Orchestr Ondřeje Havelky, vynikající herecké, pěvecké a taneční výkony v kombinaci s úžasnou scénou byl prostě senzační zážitek.

Cestou zpět jsme sdíleli své dojmy a nezbývá než moc poděkovat panu řidiči Matějíčkovi, který nás bezpečně a rychle dopravil, Výboru spolku za všechnu péči a vedení ZUŠ za nezištnou činnost, bez níž by takovýto zájezd vůbec nebyl. Vše se vydařilo a jak už zaznělo v autobuse: "V tomhle se musí pokračovat!"

Spokojení rodiče